Články cestovných kancelárií

Nepál - ve stopách Hillaryho a Tenzinga

NepálNEPÁL

Treking údolím Solo Khumbu

Oblast Everestu neboli Solo Khumbu je jednou z nejpopulárnějších trekingových oblastí v Nepálu. Nabízí pohledy z bezprostřední blízkosti na nejvyšší horu světa Mt. Everest a její sedmi i osmitisícové sousedy. A kdo by nechtěl kráčet ve stopách Hillaryho, Tenzinga a dalších dobyvatelů Everestu?
Název Everestu v místních jazycích je magický sám o sobě. "Sagarmatha" v nepálštině znamená "Vyšší než nebe" a "Chhomolungma" v tibetštině "Bohyně matka země". Solo Khumbu však není populární jen díky své blízkosti k Everestu (8850 m), ale také pro svou rozmanitost přírody - rozsáhlé ledovce, nádherné hory, lesy, zvířata, ale také pro své kláštery a šerpské vesnice s přilehlými terasovitými políčky. Solo Khumbu je domovem světově proslulého národa Šerpů, kteří jsou synonymem horolezeckých výprav minulosti i současnosti. Proto jsme se rozhodli vydat na známý Everest trek.

Lukla – startovní místo pro trekaře i horolezce

Lukla je start a cíl většiny výprav mířících údolím Solo Khumbu. Přitom si vaše putování můžete zpestřit přechody přes 5000 m vysoká horská sedla. Pokud jste trekaři samozřejmě. Horolezci toho mají většinou dost po expedici, pokud však treking nezařadí jako součást aklimatizace. My jsme do Lukly přiletěli začátkem října a hned jsme vyrazili dále.
Cesta nejdříve klesá z 2840 m n. m. (Lukla) až na cca. 2600 m n. m. (Phanding), aby se pak několikrát nahoru a dolů a také přes ocelové lanové mosty dostala do osady Monjo. Cestou několikrát změníme cestu po levém a po pravém břehu řeky Dudh Khosi. V Monjo jsme sice už v 13:00 a mohli bychom jít dále až do Namche Bazaru, ale máme dost času na celý trek, tak proč to hrotit.

Facka od kapitalizmu

Zůstáváme v poslední lodži po pravé straně těsně před vstupní branou do NP Sagarmatha (kontrolní místo v Jorsalle). Rovnou vás varuji, neubytovávejte se zde. Na první pohled bylo vše v pohodě, pokoje fajn, cena 300 rupií/noc byla sice trochu vyšší než bych v této části treku čekal, ale OK. Pozor ale na jídlo. Je zvykem se v lodži, kde spíte, i stravovat. Zatímco ubytování je velmi levné, tak jídlo je velmi drahé, tedy alespoň já osobně to tak cítil. Cena za ubytování plně odpovídá rozvojové zemi, jako Nepál bezesporu je, dokonce jednou z nejchudších zemí světa.

Nepál Nepál Nepál Nepál

Zato cena stravování je 10krát vyšší než cena ubytování pro 1 osobu a den. To je obrovský nepoměr, pro člověka z našich končin, který je v Nepálu poprvé, doslova šokující. Zatímco ubytování běžně usmlouváte z nějakých 200 rupií/osobu a noc na polovinu, tedy 100 rupií/os./noc, tak jídlo (snídaně, večeře, nějaký ten čaj) vás vyjde na 1000-1500 rupií/os./den podle toho jak jste vysoko. Čím výše, tím dráže, což je logické. Dráže je také v turistických křižovatkách - Lukla, Namche.

Namche Bazaar

Po zaplacení vstupu do NP Sagarmatha a další vojenské kontrole v Jorsalle pokračujeme do Namche Bazaaru – střediskové vesnice Šerpů. Namche leží v nadmořské výšce 3500 m a trekařům se doporučuje tu zůstat alespoň 2 dny kvůli aklimatizaci. Zde seženete úplně všechno, od turistického a horolezeckého vybavení, přes mraky upomínkových předmětů, mají zde pekárny, irský pub, směnárny, banky a mnoho dalšího.

Aklimatizace je základ

Kamarádovi ale není moc dobře (je to dané nadmořskou výškou), tak se rozhodneme jít až do Pungi-Tenga, která leží o 200 m níže než Namche Bazaar. Jenže než začneme konečně klesat, tak musíme nejdříve nastoupat do 3650 m n. m. Konečně klesáme, v Pungi-Tenga, jako mávnutím kouzelného proutku – bolest hlavy je pryč. Kvůli aklimatizaci zde zůstáváme 2 dny. Ráno jen nalehko "vyběhneme" do našich známých 3600 m a kvůli aklimatizaci zde zůstaneme 3 h. Jsme v pekárně, kde mají výborné sladkosti, ale ceny jsou vyšší.

Tengboche – největší klášter v Solo Khumbu

Naše další 2denní aklimatizační zastávka byla v Pangboche (3950 m). Ještě než tam dorazíte, tak projdete přes Tengboche, kde je největší klášter v regionu. Nahlédli jsme také dovnitř. Musí se respektovat několik jednoduchých zásad – zout boty, mít dlouhé kalhoty, dámy nesmějí mít na sobě nic vyzývavého, je nutné chovat se tiše, fotit bez blesku a netočit video.
Z Tengboche je vidět Nuptse a Lhotse Shar.

Nepál Nepál Nepál

Cestou do Pangboche jsou našimi sousedy po pravé straně Thamserku, Kangtega a majestátní Ama Dablam. Pro mě osobně jsou právě Ama Dablam a ještě peruánské Alpymayo nejkrásnější hory světa. Poštěstilo se mi vidět je obě na vlastní oči. BC Ama Dablam leží v nadmořské výšce 4600 m a vězte, že pro další aklimatizaci není krásnějšího místa.

Nepál Nepál Nepál

Opět jsme v této výšce strávili cca 3 hodiny, aby si naše těla postupně začala zvykat, že s kyslíkem to půjde už jenom dolů (tak, jak my půjdeme už jen nahoru).

Dingboche a první pětitisícovka

Další zastávkou je pro nás Dingboche (je možné jít také rovnou do Pheriche) ležící v 4400 m. Zde jsme se ubytovali v Snow lion lodži opět na 2 dny. Následující den opět aklimatizace na předvrcholu Nagartsang Peaku na kótě 5083 m, kde jsme se opět „upíchli“ na cca 3 hodiny. Původně jsme jako aklimatizaci chtěli jít nalehko na Chukhung-Ri, ten má ale už výšku 5550 m, což už je pořádný ranec převýšení, navíc je na seznamu zpoplatněných kopců – skupina A. To moc nechápu – jeho charakter je podobný jako nezpoplatněné Kala Pattar nebo Gokyo-Ri. Myslím si, že tam lidé běžně také chodí bez povolení, nicméně na seznamu zpoplatněných prostě je.

Lobuche a Gorak Shep – brána k Everestu

Směřujeme dále údolím Solo Khumbu až do Lobuche, která je v sezóně plná turistů. Toho jsme si vědomi, proto jsme tu raději už před 12. hodinou. I tak ubytování seženeme až na 2. pokus v Cloudy lodži. S paní lodže se domlouváme na uložení depozitu a značně odlehčení vyrážíme na Gorak Shep (5140 m). Tam jsme za 2 hodiny, ubytujeme se a hned vyrážíme na vyhlídkový kopec Kala Pattar (5545 m). Kromě Everestu je vidět blízká pyramida Pumori, pak Nuptse, Lhotse a další himalájští velikáni.

Nepál

Zde jsme opět kvůli aklimatizaci až do večera ale také hlavně kvůli západu slunce nad Everestem. Měli jsme štěstí – hory nebyly v oblačnosti, ale bylo jasno až do večera, nádherná podívaná. Za svitu čelovek dorážíme do Gorak Shepu už za pořádné zimy (měsíční efekt…).

BC Everest

Další den jdeme do BC (base campu) Everestu. Sem jdeme hlavně pro ten pocit, nikoliv kvůli výhledům, v nich se BC Everest nemůže s Kala Patvarem vůbec rovnat. Jde se po moréně ledovce Khumbu nejdříve ke kameni s nápisem BC Everest (ale žádné stany tu nejsou) – to byl ten starý BC, současný je až o 1 km dále.

Nepál

Když už jsme tu, tak dorazíme až ke stanům, prohlížíme si ledopád Khumbu a po chvíli jdeme zase zpět, protože jinak na samotném BC opravdu nic k vidění není. Ledopád Khumbu je nejnebezpečnější místo výstupu na Everest, ledové bloky se mohou kdykoliv pohnout a je konec. Horolezci jsou si tohoto nebezpečí velmi dobře vědomi, přesto nemají jinou možnost při výstupu z nepálské strany, než touto nebezpečnou pasáží projít během výstupu minimálně 4x.

Nepál Nepál

Sedlo Kongma-La

Protože jsme v Dingboche laborovali s myšlenkou výstupu na Chukhung-Ri, ale nakonec jsme tam nešli, tak jsme si chtěli výhledy vynahradit a při zpáteční cestě údolím Solo Khumbu jsme zařadili i výstup do sedla Kongma-La (5535 m). Mohu říci, že výhledy předčily naše očekávání, Island Peak, Makalu, Lhotse Shar jsme měli jako na dlani. Vraceli jsme se stejnou cestou a už dopředu jsme věděli, že až do Lobuche to nestihneme. Na bivak jsme ale byli připraveni. Zalezli jsme do spacáků a žďáráků a usínali pod hvězdami. Noc byla samozřejmě chladná.

Nepál

Sedlo Cho-La

Další sedlo, které nás čekalo, bylo Cho-La (5368 m). Z Lobuche se dojde do vesnice Dzonghla, ze které je nejlépe ráno vyjít přes sedlo. Nejdříve se jde po suti a skále, ale později po ledovci. Vzhledem k tomu, že se tam nikdo nenavazuje – je tam vyšlapaná cesta od stovek trekařů – je dobré jít alespoň kvůli teoretické bezpečnosti brzo ráno, nebo alespoň dopoledne. I když i toto bere za své – trekaři a Šerpové tam chodí od rána do večera. Sněhové mosty a trhliny zrovna moc neřeší. My jsme sedlo přešli dopoledne a odpoledne už byli v Dragnangu – nejbližší vesnici za sedlem. Zůstáváme přes noc, ceny ale vůbec neklesají, přestože už nejsme na hlavní trase v údolí Solo Khumbu.

Gokyo a jeho vrchol

Ještě horší je to v Gokyo – zatím absolutně nejvyšší ceny, co jsme poznali. Gokyo je také turisticky významná osada. Jednak je tu vyhlídkový kopec Gokyo-Ri (5360 m), tak je to také startovní místo pro přechod dalšího sedla Renjo Pass (5360 m) a také se odtud jde do BC Cho-Oyu. Je to tedy taková obdoba Gorak Shepu.
Zrovna zde v Gokyo se nám zkazilo počasí (doposud jsme měli počasí dobré, někdy přímo nádherné). Proto zde zůstáváme 3 dny. Stihli jsme ještě něco vidět z Gokyo-Ri, ale vzdálenější kopce již byly beznadějně schovány v oblačnosti. Pak bylo 1,5 dne ošklivo – jen sněžilo. Napadlo 20 cm sněhu.

BC Cho-Oyu?

Cestu do BC Cho-Oyu jsme si nechtěli nechat ujít, i když sněhová nadílka nám to pořádně ztížila. Hora samotná je viditelná stále už z Gokya. Protože jsme šli ten den první, tak jsme museli prošlapávat stopu a místy se brodili až po pás v návějích. O to byl postup náročnější, ale bylo to něco jiného než šlapat po vyšlapaném jasném chodníku, kde potkáváte mraky lidí. Tady jsme byli sami, teprve až po několika hodinách vyrazili další odvážlivci v našich stopách. Nicméně k BC samotnému je to i za normálních podmínek pěkně daleko – cca 6-7 h z Gokya. V těchto podmínkách se časy adekvátně prodlužují. Proto jsme u pátého jezera dali jasné rozhodnutí – otočit to zpět. Od pátého jezera je to ještě 2,5 h do samotného BC. Kdybychom to chtěli dojít až tam, tak bychom přišli do Gokya někdy v 21:00, tedy již 3 hodiny za hluboké tmy. Zbytek dne odpočíváme v Gokyu – čeká nás totiž "výživná túra" na Renjo Pass (5360 m).

Renjo pass

Ráno je cesta již prošláplá. Před polednem jsme v Renjo-Pass, takových lidí svět neviděl - skoro po sobě šlapali. Nutno podotknout, že ale výhledy byly parádní – zatím nejlepší dosud – Cho-Oyu, Everest, Lhotse, Nuptse, Makalu, Taboche Peak a jiní himálajští velikáni.

Nepál

Z Gokya je to převýšení 500 m při výstupu, ale na druhou stranu je to do nejbližšího Lungdenu 1000 výškových metrů v sestupu. Dále vás cesta zavede přes osady Thame a Thamo až do Namche, kde se napojíte opět na klasickou trasu.

Nepál

V Namche seženete vše, takže nyní se naše již tak dost těžké batohy prohýbaly, resp. jsme se pod jejich tíhou prohýbali my. Do osady Lukla to můžete dát za jeden den (ti, co jdou nalehko, to zvládnou levou zadní), ale my jsme to rozvolnili a dali ještě mezizastávku v Phandingu, kde je také zajímavý klášter.

Konec dobrý, všechno dobré

Odlet z Lukly byl v pohodě, nic mimořádného se nestalo. Až na to, že jsme měli internetovou rezervaci odlet na 7:00 (1. ranní let), na letenku napsali odlet v 9:00, u nich v kanceláři měli napsáno v 10:00 a ve skutečnosti jsme odletěli až v 11:30. Škoda, protože po 10. hodině už byly hory komplet zabalené v oblačnosti. Hodně jsem se těšil na himálajské panorama z letadla, ale nebylo nám přáno. Nicméně toto menší zaváhání místních aerolinií nám nemohlo zkazit perfektní dojem ze zdejší přírody, zejména majestátních hor. Ana Dablam


Zdroj: Pavel Mühlbachr, průvodce CK Mundo
Tip: nevynechajte ani ďalšie Články cestovných kancelárií...

REZERVUJ

Letenka do Káthmandu
Ubytovanie Nepál
Požičanie auta v Káthmandu

Poistenie do Nepálu


SI TU:  Domov › Články › Články cestovných kanceláriíVe stopách Hillaryho a Tenzinga